Kratochvil Jef

 

Jefa jsem měl tu čest poznat na začátku své silácké kariéry. Bylo to v roce 2009, kdy jsem měl vystoupení v Kyjově. Když jsem se soukal do Kocourkovského kostýmu, přišel tam Jef za mnou a než jsme se stačili seznámit, už tam byl Walda Plch a povídá: „Jefe, druhej Kocourek, co?“ Jef byl tehdy velmi potěšen, že se Frantova řemesla chytil nástupce a stylizuje se do i do jeho někdejšího počínání. Zpočátku jsem měl obavy, jak takový ortodoxní znalec svého velkého přítele moje konání přijme. jef a jáAvšak Jef působil velmi spokojeně a nadšeně. Radost mně udělal asi čtrnáct dnů potom, co jsme se viděli poprvé. Tehdy měl svoji rubriku v New expresu, kde přispíval svými fotografiemi a stručným shrnutím akcí, na kterých byl. Tehdy nechal otisknout celou stránku mými fotografiemi a namíchal to s fotkami Kocourkovými. V textu se potom vyjádřil velice pozitivně o tom, co všechno dělám a čím se zabývám. Asi měsíc nato, mou fotku nechal uveřejnit na titulní stránku, v brněnském revue „Collosseum“ který léta vydává náš kamarád Michal Šmoldas. Tehdy tam se mnou udělal na tři stránky rozhovor a mě to v mých začátcích neuvěřitelně pomohlo. S povděkem musím vzpomenout, že mně v té době poslal všechny fotografie, s Frantou Kocourkem. Jelikož jsem byl a pořád jsem vášnivým sběratelem všeho, co se o Frantovi jen šustlo, byl jsem za tuto sbírku relikvií velice řád.jef1

Nafotili jsme spolu spoustu různých fotek. Ať už to bylo domluveno a naaranžováno, nebo se jen tak přichomýtl k nějaké akci, kde jsem zrovna vystupoval. Vždycky mně poslal spoustu unikátních snímků. Při vzpomínce na Jefa, musím vzpomenout akci ze Silvestra 2016.

Už dlouho jsme se domlouvali, že musíme spáchat v rámci vzpomínek na Frantu Kocourka focení v ledu. Kocourek v roce 1983 prý u Jefa zazvonil a řekl: „Vem foťák a dem na prygl.“ Tam vytáhl z tašky kapra, prosekal díru v ledu a s kapříkem se do otvoru ponořil. Měl starodávné pruhované plavky a taky knír. Vyšlo z toho několik kultovních fotek, které dnes zdobí různé galerie. Moc jsem si přál tohle kocourkovské dílo zopakovat. Fotit samozřejmě nesměl nikdo jiný než legendární Jef Kratochvil. Ten rok před tím, byla velice mírná zima a tak se přes všechny domluvy akce nekonala. Zima 2016 na tom nebyla jinak, avšak od Vánoc začalo mrznout, a tak jsme si den před Silvestrem zavolali a druhý den už jsme stáli i s kapříkem na ledě malého jezírka, uprostřed Moravského Krasu. Zaťal jsem kalač do ledu a Jef už jen cvakal. Když bylo po všem a já se sotva vyškrábal zpátky na led, všiml si Jef, že mám v otevřeném kufru auta starou cirkusáckou činku. Povídá: „Jestli ti zbyla ještě trocha tepelné energie, vem tu činku a šupni tam zpátky. Budeš dělat, jako že cvičíš ve vodě a budeš ju zvedat nad hlavou.“ Nohy jsem už měl rudý jak rak, ale stálo to za to.jef2

 Takové originální nápady měl pouze on. Už nikdy nikdo nebude tak zapálený do focení nástupce Franty Kocourka jako on. Moc nám to ladilo. On byl rád, že mu Frantu připomínám, a tak mě rád fotil. No a já jsem byl rád, že mám spoustu krásných a originálních fotek. Kromě toho všeho jsme se pravidelně setkávali na tekutém kapříkovi na Šelepce, v židovské restauraci Stern, kterou jsme měli oba moc rádi a taky často za přítomnosti našich společných přátel, ať už Miloše Bernátka, nebo Jaroslava Ráce. Oba jmenovaní už tady dnes nejsou. A bohužel se k nim začátkem března přidal i Jef sám. Chybí mně. Měl jsem ho moc rád.

jef3od jefa2jef4jef5silák-franta-portréty-od-jefa.-41

Comments are closed.